Tučně: Míngjié [Ming jié].
Normál: Li
Křivonormál: všechny lidé
Kdysi dálno před démony žili lidé. Ti lidé měli schopnosti. Věřili že jednoho dne příjde smrt všech na zemi. A proto se ti lidé z klanu Mi-nn začali učit bojovat. Každý kdo měl z města Yill schopnost tak musel do školy mistrů a ten kdo tajil,že má schopnosti tak byl na místě popraven. Ale jednoho dne to přišlo. Temná noc jako stín a všechny vycvičené děti a muži byli v sekundu mrtví. Lidé byli vyděšený a jediný kdo je uklidnil byl vselemocný šaman. Jak řekl šaman kdysi dávno:, lidé milí dnes se zrodí náš vyvolený pán. A taky,že jo byl to novorozený korunní král. Jehož jméno bylo Míngjié [Ming jié]. Byl silný a jeho povaha byla chladná jenže on nebyl jediný kdo se narodil ve stejnou dobu. Byl jsem to i já Li a já jsem jediný kdo to ví. Má matka zemřela kdysi při porodu a kdyby zjistili,že mám též schopnosti tak bych je musel zabít, ne dělám si srandu...
Kapitola 1. Korunní princ
Můj otec Zhū byl z klanu Mi-nn ale nikdo o tom neví jak jsem řekl já jakoby neexistuji. Znají mě jen lidé z vesnice a oni ví,že mám schopnosti a také se o mě starají. Ale pokud to je pořád jak jsem vyprávěl tak by to nebylo dobré. Jdu kolem domova Lanqi a najednou slyším pláč. Zaklepu na dveře a vejdu do skromného malého bytečku a vidím Lanqi na zemi brečet. Její tvář byla zhohavena spáleninou a její ruce byli křehoučké. Vždyť byla stará dáma a její zhohavená tvář symbolizovala její krutou minulost. Lanqi pročpak brečíte,sednu si vedle ní na zem. [Víš Li dnes má můj mrtvý syn narozeniny.] To je mi líto je to pro vás šok být bez syna a bez manžela. [Ach kéž by tu byli.] Oni tu jsou řeknu jí v klidu a ukážu jí na srdce. [Děkuji Li umíš aspoň uklidňovat kéž bys mohl spatřit svou matku.] Vstal jsem ze země a nabídl jí ruku aby vstala. Buďte šťasná váš syn a manžel by to chtěli. V tu ránu vypukl požár. Všude začalo hořet a když jsem vyšel z domů viděl jsem korunního prince jak míří zbraň na Lin(dítě). Ani jsem nestihl něco říct a už byla mrtvá. Lin!!! Neeee!!! Jeho oči směřovali ke mně a mě bylo jasné,že mě jde zabít též. Ale než to stihl udělat tak jsem utekl a schoval se za strom. Byl jsem takový srab. Jediný co jsem dělal bylo to,že se koukám jak zabíjí celou vesnici. Radši jsem už neváhal a šel na bitevní pole. Než jsem ale stihl něco udělat dostal jsem pořádnou ránu do hlavy. Pak už jsem se probudil na jiném místě.