Tučně: Míngjié [Ming jié].
Normál: Li
Křivonormál: všechny lidé
Kapitola 1. Korunní princ
Můj otec Zhū byl z klanu Mi-nn ale nikdo o tom neví jak jsem řekl já jakoby neexistuji. Znají mě jen lidé z vesnice a oni ví,že mám schopnosti a také se o mě starají. Ale pokud to je pořád jak jsem vyprávěl tak by to nebylo dobré. Jdu kolem domova Lanqi a najednou slyším pláč. Zaklepu na dveře a vejdu do skromného malého bytečku a vidím Lanqi na zemi brečet. Její tvář byla zhohavena spáleninou a její ruce byli křehoučké. Vždyť byla stará dáma a její zhohavená tvář symbolizovala její krutou minulost. Lanqi pročpak brečíte,sednu si vedle ní na zem. [Víš Li dnes má můj mrtvý syn narozeniny.] To je mi líto je to pro vás šok být bez syna a bez manžela. [Ach kéž by tu byli.] Oni tu jsou řeknu jí v klidu a ukážu jí na srdce. [Děkuji Li umíš aspoň uklidňovat kéž bys mohl spatřit svou matku.] Vstal jsem ze země a nabídl jí ruku aby vstala. Buďte šťasná váš syn a manžel by to chtěli. V tu ránu vypukl požár. Všude začalo hořet a když jsem vyšel z domů viděl jsem korunního prince jak míří zbraň na Lin(dítě). Ani jsem nestihl něco říct a už byla mrtvá. Lin!!! Neeee!!! Jeho oči směřovali ke mně a mě bylo jasné,že mě jde zabít též. Ale než to stihl udělat tak jsem utekl a schoval se za strom. Byl jsem takový srab. Jediný co jsem dělal bylo to,že se koukám jak zabíjí celou vesnici. Radši jsem už neváhal a šel na bitevní pole. Než jsem ale stihl něco udělat dostal jsem pořádnou ránu do hlavy. Pak už jsem se probudil na jiném místě.
Zajímavé, ale ta gramatika je hrozná, a radím ti dávej rozhovory do uvozovek, a když píšeš něco na díly, piš alespoň číslo dílu...
OdpovědětVymazat